Kam s tím bobkem? Je černá popelnice jediná možnost?

Pejskařů je v ČR mnoho. Však už také nějakou dobu okupujeme první příčky v počtu psů v Evropě. Že ale pejsek není jen radost, nýbrž i hromada starostí a povinností jistě všichni víme. Mezi jednu z povinností, které s sebou vlastnictví psa nese, je uklízet po něm při venčení.
Kdo žije na venkově a nepohybuje se se svým čtyřnohým miláčkem tak často po ulicích a sídlištích, ten sáčků na psí exkrementy využije podstatně méně. Majitel psa z města, nebo takový, který se pohybuje v obydlených oblastech a poctivě chodníky i přilehlé trávníky uklízí, ten v průměru za rok spotřebuje na šest stovek sáčků. A to se bavíme o číslech náležících majitelům jednoho chlupáče.

Některé z vás už možná napadla otázka, jak počet sáčků snížit? Neexistují jiná řešení, která nevytváří tolik odpadu?
To, co se zdá zcela normální uprostřed lesa, tedy nechat bobek bobkem a přírodu, ať si s ním poradí, nelze provádět uprostřed vsi ani na sídlišti. Jen si představme, jak by to vypadalo, kdyby to takhle prováděl každý…
I tak ale můžeme s nadělením po svých psech nakládat s ohledem k ostatním i k přírodě.

Dostupné druhy sáčků
Jestli jste se někdy touto problematikou už zabývali, všimli jste si, že není sáček jako sáček. Jeden z dostupných druhů se navíc tváří ekologicky, ve skutečnosti bychom se ale nebáli nazvat ho nejhorším z uvedeného. Cenově totiž vyjde mnohem dráž, k přírodě ale není nijak ohleduplnější než ten nejobyčejnější plastový sáček.

Papírové pytlíky: Řešení, které nám často nabízí města jako možnost, jak zdarma, bez vynaložení vlastních prostředků, zajistit čisto kolem chodníků a v parcích. Takové sáčky jsou vyrobeny z recyklovaného papíru a samy se přirozeně rozloží, aniž by po sobě zanechávaly mikroplasty.
Manipulace s nimi je ale dost problematická, nemluvě o tom, že nosit u sebe takto neskladné pytlíky také není zrovna nejlepší řešení. I z toho důvodu mnoho z nás sahá po plastových sáčcích, které se vejdou do kapsy a manipulace s nimi při sbírání exkrementů je rozhodně mnohem jednodušší.

Plastové sáčky: Seženeme je úplně všude. Speciálně balené v chovatelských potřebách i v potravinách jako možnost uchování svačiny nebo pečiva. Kromě ceny ale obyčejné plastové sáčky žádné velké výhody nepřináší. Především pokud se chceme více zaměřit na ohleduplný přístup k přírodě.
V takovém případě je rozhodně vhodnější použít takové sáčky, které už byly použity dříve. Často se takový sáček vyhodí hned po prvním použití, kdy je stále ještě plně použitelný, jen v něm možná zůstalo pár drobků z rohlíku. Vyhodit ho s psím bobkem je proto k životnímu prostředí mnohem ohleduplnější. Bez toho bychom měli plastové sáčky vyhozené hned dva. Jeden jen tak, protože v něm byl rohlík a druhý s psím nadělením… Snížit počet vyhozených plastových sáčků se mezi ohleduplné chování také počítá.

Rozložitelné sáčky: Snaží se tvářit jako o něco ekologičtější řešení, zdaleka tomu tak ale není. Nejedná-li se o materiál kompostovatelný, ale pouze rozložitelný, máme s největší pravděpodobností tu čest s oxodegradabilním plastem. Ten se od toho obyčejného sáčku liší jen rychlejší schopností se rozpadnout. Ano, rozpadnout, nikoli přirozeně rozložit. Zůstanou po něm stejné zbytky mikroplastů jako z jakéhokoli jiného produktu vytvořeného z ropy.

Kompostovatelné sáčky: Jsou vyrobeny z přírodních materiálů, které mají schopnost se rozložit na kompost.
Že na tom nezáleží, protože psí exkrementy stejně nepatří do kompostu ani hnědé popelnice? Možná na tom trochu pravdy je, přesto mají kompostovatelné sáčky jisté výhody, které jim nelze odepřít. První jsme už vyjmenovali – nejsou vyrobeny z ropy a nezanechávají po sobě mikroplasty. Další nesporná výhoda se nabízí pejskařům, kteří se pohybují částečně v obydlených oblastech i po přírodě, kde odpadkový koš rozhodně nenajdou a s psím bobkem se jim nechce tahat hodiny v ruce.
Jelikož kompostovatelné sáčky mají schopnost se rozložit jako kterýkoli jiný přírodní materiál, je v krajní situaci možné vyhrábnout v přírodě jamku a bobek i v sáčku zahrabat. Rozhodne-li se tedy váš chlupáč ulevit si zrovna v jediné vesnici na vaší trase přírodou, není třeba s hysterickým rozhlížením prchat jen co se váš pes vyprázdní, abyste náhodou nemuseli nést celé odpoledne nechtěný náklad.

Psí exkrementy nepatří na kompost

To je jistě pravda. Na běžný kompost na zahradě, používáme-li ho na plodiny určené k jídlu, psí ani kočičí bobky rozhodně nepatří. Ani hnědá popelnice nám za ně zrovna nepoděkuje a v případě, že si klademe otázku „kam ten bobek vyhodit“ zrovna před košem na tříděný odpad nebo u vlastních popelnic, patří rozhodně do černé, tedy do směsi.
Přesto je kompostovat rozhodně lze.
Chce to pouze vlastní psí „kompost“. Takové místo v zahradě skvěle zajistí kompostér, díky kterému navíc nebude znát, kde na zahradě ukládáte zrovna psí bobky. Zahrabává se totiž do země a na pozemku tak bude viditelný pouze poklop. V kombinaci s kompostovatelnými sáčky a urychlovačem rozkladu psích exkrementů vám úklid po psech ještě více usnadní a může tak vyřešit dilema ohledně toho, že ať už v jakémkoli sáčku, bobky bez vlastní možnosti kompostovat je, stejně vždycky patří do směsného odpadu.