Jak se starat o domovní ČOV, aby vydržela co nejdéle

Pravidelnou údržbu domácí čistírny odpadních vod není radno podceňovat. Je velmi důležitá, dá se říci i klíčová, pro dlouhodobé fungování bez potíží. Jak totiž taková domovní ČOV funguje nebo jak se o ni správně starat, o tom řada z nás moc neví a většinou se to nejdůležitější dozví až ve chvíli, kdy mu je čistírna instalována k domu, nebo ještě hůř – přestane fungovat správně. V momentě, kdy se něco pokazí, bývá na nápravu v některých případech pozdě. Abychom se do takové svízelné situace, kdy nám z trablů může pomoci už jedině odborník, který také není nejlevnější, je potřeba naší čistírně věnovat správnou péči a nezanedbat ji.

Jednoduše o fungování domácí čistírny:
Na úplném začátku je potřeba vědět, jak taková čistírna funguje a pochopit mechanicko-biologický proces, který v ní probíhá.

- první krok, který v čištění odpadních vod probíhá je odstranění hrubých nečistot. Poté přichází na řadu bakterie sídlící v aktivační nádrži. Ty rozkládají organické látky, z nichž po tomto zásahu zůstane v čistírně takzvaný kal. Účinnost takového čištění dosahuje až 97%, a proto by voda vzešlá z tohoto procesu měla být na pohled čistá a vhodná například k zalévání zahrady.

TIP: Bakterie v aktivační nádrži jsou živé organismy, které jsou v otázce správného fungování čistírny zásadní. Měli bychom proto brát zřetel na jejich přítomnost a přemýšlet o tom, co do odpadních vod vypouštíme, jelikož tyto bakterie nemají šanci přežít pravidelný styk s větším množstvím chemických přípravků.

Aby čistírna správně fungovala a bakterií neubývalo, je vhodná jejich dotace prostřednictvím bakteriálního přípravku Jenor DČOV (v kombinaci s enzymatickým přípravkem Fitonela DČOV – Fitonela se spíše používá při nadměrném pěnění v DČOV nebo při podpoře aktivity bakterií, ne pro pro neubývání bakterií.)

Péče o čistírnu:
Správná péče začíná už při výběru samotné čistírny. Platí zde ta samá pravidla jako při koupi čekoholi, co představuje větší výdaje a u čeho předpokládáme, že nám má vydržet dlouhé roky.

Čistírnu proto vybíráme od autorizovaného výrobce a vyvarujeme se unáhlené koupi.
Při výběru také věnujeme pozornost velikosti DČOV tzv. EO – ekvivalentu obyvatel.

Když už máme domovní ČOV instalovanou, je potřeba, aby měla pravidelný přísun odpadních vod. Nic není ale tak jednoduché jak se zdá a odpadní vody nejsou všechny stejné. Nyní je potřeba přemýšlet nad tím, co do nich vypouštíme, abychom si chod naší čističky nedopatřením nenarušili. Znovu si připomeňme, že v čistírně odpadních vod probíhá biologický proces, který lze narušit, pokud ho nerespektujeme.

Dezinfekce, léky a saponáty se nachází v domácnostech napříč světem a hojně se užívají tam, kde je jich potřeba. Bakterie zodpovědné za čisticí proces probíhající v čistírně s nimi mají ale těžké pořízení a některé z agresivních přípravků je mohou i zcela zlikvidovat. Používáme-li v domácnosti v míře než větší takové přípravky, které se pyšní označením antibakteriální, je více než jasné, že kromě ničení těch špatných bakterií, které doma nechceme, systematicky zabíjíme i ty dobré v čistírně, které naopak potřebujeme.

Stejnou měrou budou správnou funkci bakterií narušovat jiné nevhodné látky, které bychom do odpadních vod rozhodně vypouštět neměli. Do toalety proto rozhodně nepatří ani zbytky léků, se kterými bude mnohem lepší vydat se do lékárny.

TIP: K narušení čisticího procesu může dojít v případě, že domácí čistírnu nárazově zatížíme víc než je běžné – např. praní několika praček naráz. K přečištění se tak dostává tzv. šedá voda s velkým množstvím pracích prostředků, které čistírnu zatěžují. V případě, že je to možné, je pro správný chod čističky vhodnější rozvrhnout si takovou činnost na více dnů, případně chod DČOV podpořit vhodnými bakteriemi, které nárazovou abnormální zátěž pomohou zvládnout.

Měli bychom také vědět, že do odpadu nepatří ani tuky a oleje, které se v odpadním systému usazují a následně způsobují nepříjemné pachy. V případě čistíren odpadních vod to u nežádoucího zápachu z výlevky nekončí. Oleje a tuky totiž mají negativní vliv nejen na náš čich, ale právě i na čistírnu a již zmíněný biologický proces, který v ní probíhá.

Povinné revize:
Majitele domácích čistíren samozřejmě čekají také pravidelné kontroly, které probíhají podle toho, na jakém základě máme čistírnu povolenou.

V případě ohlášení máme povinnost jednou za dva roky nechat čistírnu zkontrolovat technickým komisařem, který zkontroluje jak čistírnu, tak náš provozní deník.

Jestliže máme DČOV povolenou v rámci vodoprávního řízení, je naší povinností jednou do roka odebrat vzorek odpadních vod a nechat ho analyzovat.

Každá DČOV se pravidelně musí zbavit přebytečného kalu, který se v ní postupně nashromažďuje. Četnost odkalování udává provozní řád, neboli provozní dokumentace , který dostanete s čistírnou odpadních vod.

info: Provozní dokumentace ČOV vás informuje o: principu čistícího procesu,
možných komplikacích za provozu,
rozsahu a četnosti kontrol,
čistění filtru a přelivných hran,
měření koncentrace kalu.

Závěrem
Domácí čistírna odpadních vod nám jistě ulehčí stavbu domu tam, kde není obecní kanalizace a dá nám jistou dávku samostatnosti v otázce nakládání s odpadní vodou. Je ale potřeba neustrnout v přesvědčení, že jakmile ji jednou na pozemku máme, postará se o vše sama. Mysleme na to a čistírna nám tak bude sloužit bez problémů a dlouhé roky.